Srážková daň v roce 2026: co platí a co se změní od roku 2027?

Co je srážková daň

Srážková daň, neboli daň z příjmů vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně, je způsob zdanění, při kterém za vás daň odvede přímo ten, kdo vám příjem nebo odměnu vyplácí.

Srážková daň je zpravidla považována za konečnou daňovou povinnost. Ve většině případů proto nevzniká povinnost podávat daňové přiznání, což ji odlišuje od zálohové daně. Ta se po skončení zdaňovacího období vypořádává prostřednictvím ročního zúčtování nebo daňového přiznání.

Tento způsob zdanění se týká fyzických i právnických osob. Aktuálně činí sazba srážkové daně 15 %, v zákoně o daních z příjmů se však lze setkat také se sazbou 35 %, která se uplatňuje u některých daňových nerezidentů.

Které příjmy podléhají srážkové dani

• odměna z dohody o provedení práce (DPP) bez podepsaného prohlášení, do 11 999 Kč měsíčně
• zaměstnání malého rozsahu (DPČ nebo odměna jednatele bez podepsaného prohlášení do 4 499 Kč)
• výnosové úroky z bankovních produktů
• autorské honoráře
• dividendy
• podíly na zisku
• výhry z loterií a tombol

Jak a kdy se platí srážková daň?

Pokud poplatník pobírá některý z výše uvedených příjmů, plátce daně mu vyplatí částku již po zdanění. Daň srazí a odvede přímo finančnímu úřadu. Poplatník tak zpravidla nemusí podnikat žádné další kroky a nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání.

Zákon však umožňuje zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání dobrovolně. Pokud má poplatník k dispozici dostatečné slevy na dani nebo daňové odpočty, může díky tomu získat část už odvedené daně zpět, případně snížit svou celkovou daňovou povinnost.

Praktický příklad

Poplatník má současně dvě DPP. Pro zjednodušení předpokládejme měsíční odměnu 10 000 Kč od každého zaměstnavatele po celý kalendářní rok. U prvního zaměstnavatele může podepsat prohlášení poplatníka a uplatnit si slevu na dani. U druhého zaměstnavatele již prohlášení podepsat nemůže, a bude mu proto měsíčně srážena srážková daň. Pokud však podá za rok daňové přiznání a příjem zdaněný srážkovou daní do něj zahrne, část daně se mu vrátí.

Dalším velmi častým příjmem, který podléhá srážkové dani, jsou úroky z bankovních produktů. To se týká úroků na nepodnikatelských účtech fyzických osob, kdy z nich banka sama srazí daň a klientovi připíše na účet již zdaněnou částku. U podnikatelských účtů a u právnických osob banka srážku neprovádí a příjemce úroky zdaňuje sám ve svém daňovém přiznání.

Stejně funguje také zdanění výher z loterií a tombol. Pokud je jednotlivá výhra vyšší než 50 000 Kč, daň ve výši 15 % za vás odvede provozovatel loterie nebo soutěže. Ani v tomto případě zpravidla nevzniká povinnost podat daňové přiznání. Pokud má však poplatník i jiné příjmy a je to pro něj výhodné, může výhru do daňového přiznání zahrnout.

U právnických osob jsou poměrně běžné výplaty podílů na zisku. Společnost vyplatí svému společníkovi částku již po zdanění a srážkovou daň ve výši 15 % odvede přímo finančnímu úřadu.

Výše zmíněná sazba srážkové daně 35 % se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky zahraničním osobám, tedy daňovým nerezidentům ze zemí, se kterými Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Povinnost srazit a odvést daň má česká firma, která příjem do zahraničí vyplácí.

Komu a kdy vzniká povinnost registrovat se ke srážkové dani?

Plátcem daně je vždy ten, kdo příjem vyplácí. Právě plátce daň srazí a odvede finančnímu úřadu. Může jít například o zaměstnavatele, banku, společnost vyplácející podíl na zisku nebo pořadatele loterie.

Od dubna 2026 se v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele (JMHZ) mění způsob, jakým se zaměstnavatelé (fyzické i právnické osoby) registrují k dani z příjmů ze závislé činnosti. Registrace probíhá prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení a údaje z ní využívá i správce daně. Registraci je nutné provést do 8 dnů od vzniku zaměstnavatele.

U ostatních typů příjmů platí, že právnickým osobám vzniká povinnost registrace k daním z příjmů do 15 dnů od jejich vzniku. Pokud je potřeba některou registraci doplnit nebo změnit, musí tak právnická osoba učinit do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Fyzické osoby se k jednotlivým daním registrovat nemusí, s výjimkou výše zmíněné daně z příjmů ze závislé činnosti.

Obecným termínem pro odvod srážkové daně je konec měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň srazit a byla vyplacena odměna.

Výjimkou je společnost vyplácející podíl na zisku fyzické osobě, tedy společníkovi. Daň musí srazit při výplatě podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo schváleno rozhodnutí o rozdělení zisku. To platí i v případě, že k samotné výplatě společníkovi ještě nedošlo. Následně musí být sražená daň odvedena finančnímu úřadu do konce měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikla povinnost srážku provést.

Postupné rušení srážkové daně

Na podzim roku 2025 byla schválena novela, která přináší změny v oblasti srážkové daně v letech 2026 a 2027.

Změny od roku 2026

Od roku 2026 se ruší srážková daň u odměn členů statutárních orgánů právnických osob, a to konkrétně jednatelů, kteří jsou daňovými nerezidenty.

Nově se bude uplatňovat zálohová daň ve výši 15 % z příjmů do 36násobku průměrné mzdy. Pro rok 2026 tato hranice činí 1 587 604 Kč. Příjmy nad tuto hranici budou podléhat sazbě 23 %.

Pokud jejich odměny za zdaňovací období přesáhnou 36násobek průměrné mzdy, vznikne jim povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Změny od roku 2027

Od roku 2027 by měla být srážková daň zrušena pro všechny příjmy ze závislé činnosti. Nahradí ji zálohová daň ve výši 15 %, takže samotná výše zdanění zůstane stejná.

Koho se změny dotknou nejvíce

Postupné zrušení srážkové daně a její nahrazení zálohovou daní u příjmů ze závislé činnosti rozšíří okruh zaměstnanců, kteří si budou muset podávat vlastní daňové přiznání.

U dohod přitom zůstává stejná podmínka jako dnes u srážkové daně. Rozhodující je zákonný limit pro účast na pojištění (pro rok 2026 je to u DPP 11 999 Kč a u zaměstnání malého rozsahu 4 499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele). Tyto hranice se odvíjejí od průměrné mzdy, takže se v roce 2027 pravděpodobně změní. Do platného limitu se záloha chová obdobně jako dnes srážková daň, takže zaměstnanci nevzniká povinnost podat daňové přiznání, i když příjem do něj může dobrovolně zahrnout.

Změna se může dotknout také podnikatelů v režimu paušální daně. V současnosti totiž platí podmínka, že v tomto režimu nesmějí vykonávat činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou.

Co se změní pro zaměstnance

Vzhledem ke stejné sazbě daně většina zaměstnanců změnu přímo na výplatní pásce nepocítí. Budou však muset věnovat větší pozornost svým celkovým ročním příjmům a případným povinnostem v oblasti daně z příjmů.

Co se změní pro zaměstnavatele a účetní

Zaměstnavatelům i účetním odpadne povinnost rozlišovat, zda se jedná o srážkovou nebo zálohovou daň. Současně zanikne povinnost podávat roční vyúčtování srážkové daně. Zavedení JMHZ navíc přispěje k tomu, že od roku 2027 by se nemělo podávat ani vyúčtování zálohové daně.

Shrnutí

• Srážkovou daň za vás odvádí plátce, tedy ten, kdo vám příjem vyplácí. Zpravidla jde o konečnou daň a nemusíte podávat daňové přiznání.
• Týká se například dohod bez podepsaného prohlášení do zákonného limitu, úroků z bankovních produktů, podílů na zisku nebo výher z loterií nad 50 000 Kč.
• Sazba je 15 %, u vybraných daňových nerezidentů 35 %.
• Příjem zdaněný srážkovou daní můžete dobrovolně zahrnout do přiznání a část daně případně získat zpět.
• Od roku 2026 se srážková daň ruší u odměn jednatelů, kteří jsou daňovými nerezidenty. Od roku 2027 se má zrušit u příjmů ze závislé činnosti a nahradit ji zálohová daň se stejnou sazbou.